Návrat do historie!!!
Tak by se dalo nazvat to co chi teď napsat pro lidi, kteří nám v posledních měsících pomáhali, anebo nás sledovali. 

I když je FCB většinou nástroj pro jednoduchá sdělení, tak toto pravidlo teď poruším, jelikož mám většinou všechny tyto lidi mezi přáteli. K těm, kteří tuto veřejnou síť nemají a patří jim tyto řádky se tato informace určitě dostane. Akce která se o uplynulém víkendu konala v Italském Montecampione totiž předčila i představy o tom jak se dá vrátit o 30 až 50 let zpět do minulosti.
Italský pořadatel,sponzor a velká osobnost Claudio Terruzzi prostřednictvím skvělého člověka a organizátora Marcello Grigorovova oslovil Emila Čunderlíka, zda by jsme nedali dohromady 2 Československé týmy složený z Legend pro start v Montecsmpione. Emil oslovil mě a já začal sbírat informace . Zhruba v polovině února byly jasné dva fakty! Že Tento podnik bude velká událost a že my máme závodníky, kteří mají chuť vrátit se do historie, potkat závodníky se kterými v minulosti soupeřili a třeba se spolu i více desetiletí neviděli. Start na dobových motocyklech. Téměř všichni chlapi které jsem oslovil napoprvé, řekli že toho jdou. Konečná sestava pro Stříbrnou vázu tedy byla Jiři Stodůlka, Jiří Cilsař, Jiři Pošilk a Emil Čunderlík. Pro Národní tým Ota Kotrba, Ruda Kavský , Dusan Kotrla a Jaroslav Katriňák, který se 2 týdny před odjezdem omluvil, tak ho nahradil Vladimír Buš a tomu patří velký dík, že nás v tom nenechal. Podmínkou pro start na této akci, bylo jet šestidenní nejpozději v roce 1987 za reprezentaci své země a vlastnit ,,nějaký titul’´! Teď nastal čas řešit motorky. Jelikož jezdci v kategorii Stříbrná váza mohli startovat na motocyklech do roku výroby 1981 a u Národního teamu do roku výroby 1987. Chtěli jsme jet všichni na Jawách….a kde je vzít ?! Před 30 lety by nám je připravili ve Strašnicích 🙂Tím jaké jména byly v nominaci….to bylo vše jednodušší. Jirkovi Stodulkovi nabídnul Jawu organizátor. Tomu jsme zdvořile poděkovali a Jirka sáhnul po sadilku 350 od Radka Nováka. Carovi neváhal a půjčil Sadillka 250 jeho letitý kamarád Fanda Křivský, Póšovi půjčil Sadilka 350 Honza Ring a Emilovi zapůjčil Sadilka 350 náš téměř fabrický mechanik Martin Šimánek.
U Národního týmu byla situace obdobná. Otovi zapůjčili bitraka 360 Havelkovi, Laďovi Bušovi stejnou motorku Petr Balatka a Ruda si připravil Jawku ode mě z garáže. Tyto motorky jsou pro každého vlastníka něco jako hrouda zlata a to nemyslím vyjádřeno finančně, ale historicky. K těmto mašinám totiž patří srdce… 🤗to mi jistě daji fandové a majitelé takových motorek za pravdu. O to větší dík jim patří za to,že tyto JAWY na tuto akci zapůjčili a i za to, že se s námi této akce zúčastnili.
Do Montecampione jsme dorazili v pátek odpoledne. Vše bylo perfektně připravené…. to bylo vidět v prvních chvílích. Organizátor se kompletně postaral o ubytování i s jídlem a pitím pro celou naši výpravu , která činila 24 lidí. Neuvěřitelné a velkorysé. Dovolím si říct….že největší měrou se za tuto velkorysost zasloužili dva pánové v naši výpravě, kteří byli v neustálém obležení fanoušků a novinářů. Jiři Stodůlka, kterého uznávají lidé z Italského soutěžního světa téměř jako modlu a Květoslav Mašita, který svými tituly dodnes obdivuje celý soutěžní svět. Tito pánové patřili bezesporu k největším hvězdám této události vedle Itala Grittiho nebo Francouze Peterhansela.
Myslim, že se s lidmi, kteří se této akce zúčastnili a nebylo jich z Česka a Slovenska zrovna málo se shodneme, že akce měla obrovský nostalgický nádech a při závěrečném vyhlašování to všechny týmy na pódiu vyjádřily. Nejdojemnější bylo asi poděkování od Japonského jezdce Toshi Nishiyama, který svou upřímností tuším vehnal slzy do očí téměř všem, kteří toto sledovali.
Závod samotný byl pojmut v duchu podstaty celé akce. Časy na rychlostní zkoušce byly přepočítány koeficientem, který se skládal ze stáří motorky a věku jezdce. Výborný nápad pro takovou akci!!!
Jely se tři kola a ve výsledkové listině byl krásný pohled kdy v absolutních časech jezdila Jawa v sedle s Rudou Kavským a po přepočtu byl v Čele Jiří Stodůlka kde se střídal s Italem Grittim. Za zmínku stojí, že po celou dobu své aktivní kariéry byl Jirka s Grittim soupeřem a zároveň kamarádem. Největší odměna pro celou naši výpravu a fanoušky přišla, když se sečtly výsledky. V soutěži o Stříbrnou Vázu náš tým ve výše uvedeném složení ZVÍŤEZIL!!! Můj velký obdiv těmto chlapům, jak za perfektní a obdivuhodné výkony na trati tak za celkový přístup k této akci. Stejné poděkování patří klukům za Národní team, myslím, že i když jsme někteří nějaký ten rok na motorce neseděli tak jsme si to všichni náramně užili.
Závěrem ještě jednou VŠEM, ktreří se jakým koliv způsobem podíleli na této akci velké DÍKY…..,že jsme to mohli v takovéto skvělé atmosféře se skvělým ,,mančaftem”společně prožít

Dušan Kotrla