Marek Borák

První motorku jsem dostal, když mi byly 4 roky a byla to KTM 50 ccm, takže se dá říct, že jsem u motorek vyrostl. První závody, které se jely v Mohelnici, jsem společně s mým mladším bratrem absolvoval, když mi bylo 7 let.

Poté jsme se vrhli spíše na trénink a přípravu na velké závody, protože taťka vždy říkal, že závody pojedeme, až na to budeme jezdecky mít. Takže můj první závod mezi dospělými přišel v roce 2004 na Slovensku v Žaškově, kde jsem startoval na tátově YAMAHA WR 450, což bylo spíše komické, protože jsem skoro nedosáhl na zem. Závody jsem i přes deštivé počasí dokončil a od roku 2005 jsem začal jezdit pravidelně závody ve slovenském přeboru.

Hned z kraje sezóny ale přišel pád, při kterém jsem si praskl pár obratlů na páteři, a vyhlídky do budoucna nevypadaly slibně. Nakonec se páteř zahojila a já se vrátil za řídítka. V roce 2006 jsem se už dokázal pohybovat v popředí své třídy, a tak jsme se rozhodli, že pojedu na divokou kartu podnik mistrovství světa, které se jelo na Slovensku v Krompaších poblíž Košic. Byl to pro mě první závod na mezinárodní úrovni a zároveň velká škola a obrovská zkušenost. Protože jsem měl ten týden 15 let, tak jsem jel na taťkův řidičák a stal jsem se nejmladším účastníkem mistrovství světa v enduru v historii.
Týden po závodech měl otec tragickou automobilovou nehodu a nám se doma otočil život. Rozhodovalo se, jestli budeme s bratrem pokračovat v závodění, nebo to ukončíme. Nakonec se bratr začal věnovat fotbalu a o mě se začali starat otcovi známí – Zdeněk Cyprián a Oldřich Bražina, díky kterým jsem mohl nadále jezdit a pokračovat v tom, k čemu mě otec celé mládí vedl. Výkonnost šla nahoru a v roce 2008 jsem byl vybrán do juniorské reprezentace na ISDE v Řecku, kde jsme dojeli na 11. místě.

Vlastně jsem ani nepřecházel k enduru, protože jsem v enduru vyrostl, takže spíše se snažím přecházet k motokrosu aspoň v rámci tréninku, protože skoky a rychlost z motokrosových tratí se vždy hodí

Nyní je mi 28 let, takže na motorce už sedím 24 let, což už zní skoro historicky 😀 Pocházím z Beskyd, takže kluk z hor.

Příprava na sezónu 2020 probíhala pracovně. Přes zimu dělám instruktora lyžování u nás ve skiareálu na Bílé, takže za zimu najezdím mnoho kilometrů na svahu a jsem na nohou od rána do večera. Během zimy jsme stihli i pár závodů v branách a zároveň se chystali s týmem na mistrovství České republiky lyžařských škol ve Špindlerově Mlýně, které se mělo uskutečnit následující víkend, ale bohužel díky pandemii je vše zrušeno. Nyní už se snažím sedět na motorce, u které nastala největší změna.

Letošní sezónu pojedu znovu v barvách KBS ÚAMK UNHOŠŤ pod vedením Ladislava Krupičky a největší změnou je přestup na motocykl BETA rr300 racing, takže po 5ti letech přecházím na dvoutaktní motocykl. Je přede mnou hodně práce a moto hodin, než si na motorku zvyknu. V plánu je odjet kompletní seriál mistrovství Evropy v enduru, ale zatím bohužel čekáme, kolik závodů se odjede. Pokud se podaří zajistit ještě nějaké finance, možná se ukážu na některých podnicích domácího šampionátu a mimo závody se chci věnovat Své enduro škole, kde se snažím předávat zkušenosti a informace z našeho krásného sportu.